Výzkum reprezentací mezikulturních kontaktů v českých cestopisných textech ze Středomoří do roku 1918 s využitím nástrojů digital humanities 

O projektu 

Název projektu: Výzkum reprezentací mezikulturních kontaktů v českých cestopisných textech ze Středomoří do roku 1918 s využitím nástrojů digital humanities 

(zkratka: DIGEOCAT & Lib.)  

Doba trvání projektu: 12/2022–12/2025 

Projekt je financován z programu EU „Cooperation partnership in higher education Erasmus+“ (2022-1-CZ01-KA220-HED-000085765) 

Předkladatel: Univerzita Palackého v Olomouci (Filozofická fakulta / Přírodovědecká fakulta)  

Partnerské organizace: Universita degli Studi di Udine, Universidad de Granada, Sveučilište u Zagrebu, Moravská zemská knihovna v Brně  

Hlavním cílem projektu je vytvořit inovativní nástroj digital humanities, konkrétně digitální knihovnu cestopisných textů dostupnou online, která bude interaktivně propojena s digitálním multitematickým atlasem prostřednictvím témat zaměřených na mezikulturní kontakt. 

Plánované výstupy 

Hlavním výstupem projektu bude multitematický atlas dostupný online, propojený prostřednictvím témat zaměřených na mezikulturní kontakt s digitální knihovnou tvořenou vybraným souborem cestopisů – DIGEOCAT & Lib. Další výstupy vzniknou využíváním vytvořeného nástroje schopného zpracovávat velké množství dat: akademické studie, specializované mapy, zprávy a další diseminační činnosti nezbytné pro prezentaci využitelnosti nástroje ve vzdělávání a výzkumu. 

Aktuality

Online workshop o výzkumu českých cestopisů ze Středomoří

V pátek 2. listopadu 2024 se konal první z cyklu čtyř online workshopů na téma „Výzkum českých cestopisů ze Středomoří od 15. století do roku 1918 s využitím nástrojů digital humanities“, jehož se účastní studenti a badatelé z Univerzity Palackého v Olomouci a z našich projektových partnerských univerzit v chorvatském Záhřebu, italském Udine a španělské Granadě. Čtyřhodinového úvodního workshopu „Jak rozumět cestopisným textům a jak je ‘číst’ prostřednictvím nástrojů digital humanities?“, který vedli Jiří Hrabal (Filozofická fakulta UP) a Radek Barvíř (Přírodovědecká fakulta UP), se účastnilo 33 účastníků. Další workshop bude následovat 15. listopadu, tentokrát na téma „České cestopisné texty z oblasti Levanty“, který povedou dr. Jana Kolářová a dr. David Jirsa z Katedry bohemistiky FF UP.

Mezinárodní konference Universität trifft Museum: Kunst, Geschichte und jüdisches Leben in Europa

Členka projektového týmu a vedoucí Centra judaistických studií v Olomouci dr. Ivana Cahová prezentovala náš projekt ve Vídni a Eisenstadtu na mezinárodní konferenci „Universität trifft Museum: Kunst, Geschichte und jüdisches Leben in Europa“, která se konala ve dnech 23.–⁠⁠25. září 2024.

Mezinárodní bohemistická vědecká konference v Záhřebu

V rámci Mezinárodní bohemistické vědecké konference – Migrace (Filozofická fakulta v Záhřebu, 26.–⁠⁠⁠⁠⁠⁠27. září 2024) prezentoval řešitel projektu Jiří Hrabal svůj příspěvek na téma „Co vypovídají české cestopisné texty z Dalmatského království o imigraci Čechů do Dalmácie?”.

Mezinárodní konference podpořená naším projektem

V italském Udine proběhne konference „The Mediterranean in Travelogue Literature“ za účasti členů našeho projektového týmu, kteří na ní představí své příspěvky.

Náš projekt na 8. chorvatském slavistickém kongresu

Řešitel projektu Jiří Hrabal prezentoval náš projekt na 8. chorvatském slavistickém kongresu ve Slavonském Brodu (11.–⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠14. 9. 2024) prostřednictvím svého referátu “Istraživanje prezentacije alteriteta u češkim putopisnim tekstovima iz Dalmacije do 1918. godine: od književne kulture do digitalne humanistike i natrag”. Kongresu se účastnilo více než sto badatelů ze 13 zemí. Vztahy mezi partnerskými zeměmi našeho projektu jsou v rámci “cooperation partnership” nyní zase o něco pevnější.

Kvalifikační práce vzniklé v rámci projektu Digeocat & Lib.

Na Filozofické fakultě UP byly v červnu 2024 obhájeny první dvě kvalifikační práce, které vznikly v rámci našeho projektu. Autorem první z nich je Vladan Marenčík a jedná se o práci diplomovou, nazvanou “Cestopis Šimona Aloise Tudecia de Monte Galea”. Tato práce byla napsána pod vedením doc. Radmily Prchal Pavlíčkové na Katedře historie. Bakalářskou práci “Venezia nella letteratura di viaggio ceca della prima età moderna” napsala Markéta Kurucová (studentka italské a české filologie) pod vedením dr. Evy Skříčkové a obhájila ji na Katedře romanistiky.

Překlad cestopisného textu Karla Liebschera do chorvatštiny

Jako součást edukativních aktivit našeho projektu vyšel překlad do chorvatštiny krátkého cestopisného textu Karla Liebschera “Na pobřeží Istrie” z roku 1888 v chorvatském literárním časopise Artikulacije (17/2024, s. 121-134). Překlad vznikal v rámci třídílného workshopu “České cestopisné texty v překladu: výzvy a specifičnosti“ na Filozofické fakultě v Zagrebu. Na překladu se podílely Jana Perutka, Franka Radetić, Josipa Teskera, Lara Varjačić pod vedením Matiji Ivačiće.

Workshop na Varšavské univerzitě

V úterý 4. 6. 2024 představil polským vysokoškolským studentům na Varšavské univerzitě v rámci čtyřhodinového workshopu práci na projektu Digeocat & Lib. jeho hlavní řešitel Jiří Hrabal.

Přednáška a setkání projektového týmu v Záhřebu

6. května představil Jiří Hrabal v rámci přednášky o specifikách cestopisné literatury práci na projektu Digeocat & Lib. studentům bohemistiky na univerzitě v Záhřebu. Následně se sešel k pracovní schůzce náš tříčlenný chorvatský projektový tým (FFZG) s řešitelem projektu (FFUP). Krom jiného byl předmětem debaty vztah mezi způsoby dopravy vyprávějícího “já” v cestopisných textech a konstitucí vyprávěného prostoru.

Výzkumný tým 

V pozici předkladatele projektu je Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL), která do projektu začleňuje: 

  • tým odborníků na českou literární kulturu od 15. století do roku 1918 a na kulturní aspekty narativních textů z Katedry bohemistiky (UPOL), 
  • tým odborníků na digitální mapování a geoinformatiku z Katedry geoinformatiky (UPOL), 
  • zkušený univerzitní Projektový servis UP (https://psup.cz), jenž poskytuje komplexní služby pro činnost projektu včetně konzultace projektu a jeho administrativního a finančního řízení; 

českým partnerem projektu je uznávaná instituce: 

  • Moravská zemská knihovna v Brně, která poskytuje tým odborníků na digitalizaci literárních památek včetně technické podpory. 

Týmy zahraničních partnerských univerzit:   
Do projektu byly zapojeny Univerzita v Granadě, Univerzita v Udine a Univerzita v Záhřebu, neboť kulturní a historické oblasti, které reprezentují, se nacházejí v evropské části Středomoří, tedy v místech, které čeští cestopisci primárně navštěvovali. Týmy z těchto univerzit tvoří odborníci v oblasti literární kultury, lingvistiky, antropologie, historie a geografie. 

 
Pouze součinnost jmenovaných týmů z partnerských institucí může pomoci s realizací projektu, v němž je nutné propojit řadu specializací a kulturně-historických oblastí. 


UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI – FILOZOFICKÁ FAKULTA 

  • Jiří Hrabal

    vedoucí projektu

    PhD., odborný asistent, Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 

    – hlavní řešitel projektu a autor myšlenky vytvoření digitálního multitematického atlasu a digitální knihovny českých cestopisných textů se zaměřením na oblast Středomoří; 

    – specialista v oblasti naratologie, dějin literární teorie a literární kultury střední Evropy a západního Balkánu; 

    – zakladatel a hlavní koordinátor „Centra pro výzkum cestopisu a dějin písemných reprezentací mezikulturních kontaktů“ (www.cvc.upol.cz); 

    hlavní organizátor 9 mezinárodních akademických interdisciplinárních sympozií „Umění a kultury střední Evropy“ (2011–2019); 

    – další realizovaný vědecký projekt: „Česká převyprávění Robinsona Crusoe a jejich role v české kultuře a společnosti od konce 18. století po dnešek“ (2020–2023, individuální grantový projekt, GA ČR 20-03868S), hlavní řešitel 

    – důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Hrabal, J. (eds.) (2023). Eduard Griez de Ronse a jeho úřední deníky z let 1841 a 1842. Olomouc, Vydavatelství Filozofické fakulty UP. 
    • Hrabal, J. (2022). Češki putopisni tekstovi iz Kraljevine Dalmacije. Književna smotra 54, 204(2), 53–64. 
    • Hrabal, J. (2022). „Český příběh” o Robinsonu Crusoeovi v 19. století v kontextu tehdejší cestopisné literatury. Slovo a smysl 19, 40, 46–64. 
    • Hrabal, J. (2022). Siegfried Kapper and the South Slavic Literary Culture of the Western Balkans. In Hrabal, J. – Trojková, N. (eds.) Jewish Literature and Culture in Central Europe. Slovo a smysl 19, 39 (speciální vydání), 39–58. 
    • Hrabal, J. (2020). Ostrov Robinsona Crusoe v české literární kultuře. In Hrabal, J. (eds.) Ostrov v literaturách a kulturách střední Evropy. Olomouc, Vydavatelství Filozofické fakulty UP, 11–33. 
  • Sarah Lemmen

    členka výzkumného týmu

    PhD., odborná asistentka, Katedra moderních a současných dějin, Fakulta geografie a historie, Universidad Complutense de Madrid 

    –odbornice na kulturní dějiny střední a východní Evropy v 19. a 20. století se zájmem o historii cestování a turistiky, migrace a exilu, přeshraniční pracovníky, přeshraniční rozhlasové vysílání a další nadnárodní a globální fenomény. Dlouhodobě se badatelsky zaměřuje na české cestopisy do jihoevropských i mimoevropských regionů od 19. století do 2. světové války; 

    –spoluzakladatelka a hlavní koordinátorka projektu REIECO (Red española de Investigación sobre Europa Central y Oriental), španělské sítě pro výzkum střední a východní Evropy; 

    –členka redakčního týmu akademického časopisu Cuadernos de Historia Contemporánea; 

    –další úspěšný vědecký projekt: „Přeshraniční pracovníci v Evropě během studené války: Mikrohistorie dočasné migrace“ (Comunidad de Madrid, PR 65/19-22442, 2020–2023), hlavní řešitelka; 

    –důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Lemmen, S. (2023). Who’s speaking? Eastern European Exile in Franco’s Spain and the Cold War propaganda battle. In Bravo, G. G. – Faraldo, J. M. (eds.) Interacting Francoism. Entanglement, Comparison and Transfer between Dictaturships in the 20th Century. London, Routledge, 179–199. 
    • Lemmen, S. (2023). Travelling second class. Czech tourists between national identity and Europeanness in Cairo, 1890s–1930s. Journal of Tourism History 15/1., 3–19. 
    • Lemmen, S. a Le Normand, B. (eds.) (2021). Ports in State Socialism – or why the Cold War Matters to Maritime History. International Journal of Maritime History 33/1 (speciální vydání). 
    • Lemmen, S. (2020). Beyond the League of Nations: Public Debates on International Relations in Czechoslovakia during the Interwar Period. In Becker, P. – Wheatley, N. (eds.). Remaking Central Europe: The League of Nations and the Former Habsburg Lands. Oxford, Oxford University Press (The history and theory of international law), 343–362. 
    • Lemmen, S. (2018). Tschechen auf Reisen. Repräsentationen der außereuropäischen Welt und nationale Identität in Ostmitteleuropa 1890–1938 [Travelling Czechs. Representations of the non-European world and national identity in East Central Europe, 1890–1938]. Köln-Wien, Böhlau. 
  • David Jirsa

    člen výzkumného týmu

    PhD., odborný asistent, Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 

    –učitel, redaktor, překladatel a popularizátor vědy (vzdělávací podcast s více než 50 000 odběrateli); 

    –odborník na dějiny duchovní/křesťanské literatury a literární teorii postmoderny (poststrukturalismus, Frankfurtská škola a kritická teorie); 

    –dlouholetý spoluorganizátor a národní koordinátor programu Erasmus+ financovaného EU „YIA-IYC“ (Youth in Action – International Youth Camp); 

    –důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Jirsa, D. (2018). Od tvaru k poezii: Jan Strakoš ve Tvaru. In Kubíček, T. – Wiendl., J. Obrazy kultury a společnosti v období první republiky. Brno, Moravská zemská knihovna, 91–98. 
    • Jirsa, D. (2018). Pozice Timothea Vodičky při tažení olomouckých dominikánů proti Karlu Schulzovi. In Jirsa, D. – Trojková, N. (ed.) Je to s tím akordem velký kříž. Olomouc, Vydavatelství Filozofické fakulty UP. 
    • Jirsa, D. (2020). Literární eseje Timothea Vodičky v kontextu katolického myšlení o literatuře v první polovině 20. století. In Jirsa, D. – Trojková, N. (ed.) Timotheus Vodička, Tvůrce a tradice – Eseje o české literatuře 19. století. Olomouc, Vydavatelství Filozofické fakulty UP. 
    • Jirsa, D. (2020). Světová literatura po roce 1989. In Adámková, P. (eds.) Nová literatura 3 pro střední školy. Brno, Didaktis, 196–215. 
    • Jirsa D. (2022). Doslov – Přínos Petra Hory české literární historie. In Hrabal, J. – Jirsa, D. –Trojková, N. (ed.) Odpovědnost a dobrodružství. Řemeslo recenzentovo. 
  • Jana Vrajová

    členka výzkumného týmu

    PhD., odborná asistentka, Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 

    –odbornice v oblasti literární historie 19. století se zaměřením na ženskou literaturu a antické vlivy v české literatuře; 

    –další úspěšný vědecký projekt: grant Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FPVC2013/18): Tvorba Sofie Podlipské v kontextech a souřadnicích české literatury 2. poloviny 19. století; 

    –důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Vrajová, J. (2023). Realismus a dekadence jako „nákaza” v dobové řeči o literatuře 19. století. Slavica Wratislaviensia CLXXVII, 177, 149–155. 
    • Vrajová, J. (2023). Ideál v hávu dokumentarity. Česká literatura 70, 4, 429–457. 
    • Vrajová, J. (2022). Paměťová stopa židovství v memoárové literatuře autorů konce 19. století. In Hrabal, J. – Trojková, N. (eds.) Židovská literatura a kultura ve střední Evropě. Slovo a smysl 19, 39 (speciální vydání), 39–58. 
    • Vrajová, J. (2020). Parnasistní variace na středověké putování svatého Brandana (Julius Zeyer, Kronika o svatém Brandanu). In Hrabal, J. (ed.). Ostrov v literaturách a kulturách střední Evropy. Olomouc, Vydavatelství Filozofické fakulty UP, 61–69. 
    • Vrajová, J. (2020). Pozdní dílo Terézy Novákové v doteku s modernistickými tendencemi. V Gilk, E. (ed.). Impresionismus v české kultuře (1880–1920). Vydavatelství Filozofické fakulty UP, 113–122. 
  • Ivana Cahová

    členka výzkumného týmu

    PhD., odborná asistentka, vedoucí Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 

    –odbornice v oblasti české a německé židovské literatury, německé židovské literatury v Izraeli, obrazu a odkazu šoa v literatuře a filmu a dějin židovských komunit v Čechách a na Moravě; 

    –další realizovaný vědecký projekt: „Židovské kulturní a intelektuální dějiny Olomouce II – odborná tištěná mapa Vývoj židovského osídlení Olomouce: Geografická a socioekonomická struktura židovského obyvatelstva v období 1180–2021“ (IGA_FF_2021_026, MŠMT); 

    –hlavní organizátorka mezinárodní letní školy Schismatics, Heretics, and Religious Crisis: Frankism and the Turbulent 18th Century in East Central European Jewry. EAJS. 11.–21. 8. 2022, Univerzita Palackého v Olomouci; 

    –hlavní organizátorka mezinárodního online workshopu Olomouc – Jerusalem Week 2021, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových, Univerzita Palackého v Olomouci a Mandelův institut židovských studií, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, 24.–27. 5. 2021, (online); 

    –spolupořadatelka pravidelného populárně-vědeckého multižánrového festivalu Dny židovské kultury Olomouc – Univerzita Palackého v Olomouci, Muzeum umění Olomouc, Židovská obec Olomouc (16 svazků); 

    –důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Cahová, I. (ed.) – Barvíř, R. – Chalupný, V. – Jeništa A. – Lapiszová, K. – Niklová, P. –Papoušek, M. – Pospíšil, J. – Řezníčková, A. – Svobodníková, N. (2022). Vývoj židovského osídlení v Olomouci: geografická a socioekonomická struktura židovského obyvatelstva v období 1180–2021. Specializovaná tištěná mapa. Olomouc, Univerzita Palackého. 
    • Cahová, I. – Jeništa, A. – Barvíř, R. (eds.) (2022). Židovské kulturní a intelektuální dějiny Olomouce. Specializovaná tištěná mapa. Olomouc, Muzeum umění. 
    • Cahová, I. (2021). Dramatik Max Zweig – prorok nového humanismu (dramatik Max Zweig – Prorok nového humanismu). Olomouc, Univerzita Palackého. 
    • Cahová, I. (2020). „‚Inteligence je tu – pro krmení prasat.‘ Engelmannův kruh a kulturní prostředí olomouckých Židů v prvních desetiletích 20. století“. In Crhová, M. (ed.). Přerámování židovského života: moravské židovstvo v moderní době. Olomouc, Univerzita Palackého, 95–112. 
    • Cahová, I. (2018). „Max Zweig: Apoštol nového humanismu. Politické perspektivy Maxe Zweiga“. In Wakounig, M. – Kühnel, F. (eds.) East Central Europe at a Glance. Lidé. Kultury. Developments, Europa Orientalis, Institut für Osteuropäische Geschichte an der Universität Wien, (18), 251–272. 
  • Jana Kolářová

    členka výzkumného týmu

    Ph.D., odborná asistentka, Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 

    – odbornice v oblasti středověké a raně novověké literatury, zaměřuje se zejména na latinskou literaturu renesančního humanismu; 

    – další realizovaný vědecký projekt: grant Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FPVČ 2014/452100601): Dílo Jiřího Bartholda Pontana v kontextu latinské humanistické literatury katolické provenience [The work of Jiří Barthold in the context of Latin humanist literature of catholic provenance] 

    – důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Kolářová, J. (2022). On the Image of Jews in Latin Humanist Poetry. Slovo a smysl (19), 39 (speciální vydání), 109–122. 
    • Kolářová, J. (2021). Balbínovo Examen melissaeum mezi humanistickou a barokní poetikou [Examen melissaeum of Bohuslav Balbín between renaissance and baroque poetics]. In Bobková-Valentová, K. – Havlík, J. M. – Viták, K. (eds.): BB 400. Ó kráso Země české, vlastenče náš. Sborník příspěvků. E-publication, 285–219. 
    • Kolářová, J. (2020). Básnické dílo Jiřího Bartholda Pontana. [Poetic Works of Georgius Bartholdus Pontanus]. Olomouc, Vydavatelství Filozofické fakulty UP. 
    • Kolářová, J. (2019). Saints and Patrons in the Works of Jiří Bartholdus Pontanus of Breitenberk. In Škarpová, Marie a kol. (eds.). Patron Saints and Saintly Patronage in Early Modern Central Europe. Praha, Karolinum, 158–168. 
    • Kolářová, J. (2019). K ediční práci Eduarda Petrů [To the Editorial Work of Eduard Petrů]. Bohemica Olomucensia 11 (3), 92–102. 
  • Markéta Stejskalová

    členka výzkumného týmu

     juniorní pracovník


UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI – PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA 

  • Vít Voženílek

    koordinátor projektu

    Prof. Dr., řádný profesor, Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 

    –odborník na geovizualizaci, tematickou a atlasovou kartografii; 

    –zakladatel a vedoucí Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (www.geoinformatics.upol.cz); 

    –hlavní pořadatel každoročních Kartografických dnů v Olomouci (https://kartografickyden.upol.cz/) (od roku 2007); 

    –viceprezident Mezinárodní kartografické asociace (https://www.icaci.org/) (od roku 2015); 

    –místopředseda České kartografické společnosti (https://www.cartography.cz/) (od roku 2013); 

    –vybraný vědecký projekt: NAKI – Ministerstvo kultury, reg. Ne. DG20P020VV029, „České dialekty v interaktivním zobrazení. Dokumentace a způsoby zpřístupnění mizejícího jazykového dědictví jako nedílné součásti regionálních identit“ (2020–2022); 

    –důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Ireinová, M. – Voženílek, V. – Vondráková, A. – Koníček, J. (2021). Mapping, synthesis and visualization of Czech dialects. International Journal of Cartography. DOI: 10.1080/23729333.2021.1978039. 
    • Barvíř, R. – Voženílek, V. (2020). Developing Versatile Graphic Map Load Metrics. ISPRS Int. Journal of Geo-Information, 9(12), 705. DOI: 10.3390/ijgi912070, 5www.mdpi.com/journal/ijgi. 
    • Pour, T. – Voženílek, V. (2020). Thermal data analysis for urban climate research: A case study of Olomouc, Czechia. GEOGRAPHIA CASSOVIENSIS. 14 (1), 77–91. 
    • Ireinová, M. – Voženílek, V. – Koníček, J. et al. (2022). Atlas nářečí českého jazyka: instrumentál plurálu. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci. M.A.P.S. 
    • Ireinová, M. – Voženílek, V. – Koníček, J. et al. (2022). Atlas nářečí českého jazyka: deklinace substantiv. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci. M.A.P.S. 
  • Radek Barvíř

    ČLEN VÝZKUMNÉHO TÝMU

    PhD., odborný asistent, Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 

    –pořadatel Kartografických dnů v Olomouci 

    –účast na projektu „Redukce informačního deficitu a rozvoj představivosti osob se zrakovým postižením prostřednictvím 3D modelů s auditivními prvky“ (TAČR TL03000679) 

    –důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Lázna, R. – Barvíř, R. – Vondráková, A. – Brus, J. (2022). Creating a Haptic 3D Model of Wenceslas Hill in Olomouc. Applied Sciences, 12(21). DOI: doi.org/10.3390/app122110817. 
    • Cahová, I. – Barvíř, R. – Jeništa, A. a kol. (2022). Vývoj židovského osídlení Olomouce: Geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci. 
    • Barvíř, R. – Voženílek, V. (2021). Graphic Map Load Measuring Tool – development and verification. International Journal of Cartography, 7(3), 285–303. DOI: doi.org/10.1080/23729333.2021.1972907. 
    • Vondráková, A. – Růžičková, V. – Kroupová, K. – Barvíř, R. – Brus, J. – Voženílek, V. (2020). Tyflomapy-tyflografika-tyflokartografie: Percepce prostoru prostřednictvím audio-taktilních 3D map. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci. 
    • Barvíř, R. – Voženílek, V. (2020). Developing Versatile Graphic Map Load Metrics. ISPRS International Journal of Geo-Information, 9(12), 705. DOI: doi.org/10.3390/ijgi9120705. 
  • Jakub Koníček

    ČLEN VÝZKUMNÉHO TÝMU

    Ph.D., Asistent, Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 

    –grafik a webmaster na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci 

    –lektor Czechitas & freelancer 

    –účast na projektu NAKI III – Atlas českého jazyka 2027: 50 let celostátního výzkumu nářečí českého jazyka 

    –důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Ireinová, M. – Voženílek, V. – Koníček, J. et al. (2022). Atlas nářečí českého jazyka: deklinace substantiv. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci. M.A.P.S. 
    • Ireinová, M. – Voženílek, V. – Koníček, J. et al. (2022). Atlas nářečí českého jazyka: instrumentál plurálu. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci. M.A.P.S. 
    • Koníček, J. – Rocha, M. F. D. (2022). Visual comparison of differences in understanding to spatially oriented infographics, Abstr. Int. Cartogr. Assoc., 5, 108. DOI: https://doi.org/10.5194/ica-abs-5-108-2022. 
    • Pánek, J. – Barvíř, R. – Koníček, J. – Brlík, M. (2021). The emotional map of Prague – data on what locals think about the Czech capital?, Data in Brief, Volume 39. DOI: 10.1016/j.dib.2021.107649. 
    • Burian, J. – Šťastný, S. – Voženílek, V. – Barvíř R. – Koníček, J. – Vondráková, A. (2021). Atlas Moravskoslezského kraje: lidé, podnikání, prostředí. Olomouc, Urban Planner, s. r. o. pro Moravskoslezský kraj. 89. 

UNIVERZITA V UDINE

  • Anna Maria Perissutti

    koordinátorka projektu

    Ph.D., odborná asistentka, Katedra cizích jazyků a literatur, Univerzita v Udine 

    – koordinátorka italského týmu v projektu DIGEOCAT; 

    – odbornice v oblasti lingvistiky, sémantiky a syntaxe češtiny, osvojení češtiny jako druhého jazyka, překladu; 

    – zakladatelka a hlavní koordinátorka evropského projektu „Wrilab2 Online Reading and Writing Laboratory for Czech, German, Italian and Slovenian as L2“, (20132016; www.wrilab2.eu), číslo smlouvy 2013-3701/001-001; číslo projektu 543551-LLP-1-2013-1-IT-KA2-KA2MP; 

    – zakladatelka a hlavní koordinátorka katederního projektu „Translab, Multilanguage Translation Laboratory“ (20172019; www.translab-project.eu); 

    – účastnice mezinárodního projektu „Humanitní vědy a historický a kulturní kontext střední a východní Evropy ve 20. století“, (20192020), vedeném prof. Annalisou Cosentino z univerzity Sapienza v Římě; 

    – důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Perissutti, A. M. (2023). Osservazioni sulle traduzioni italiane dello Švejk. Teoria Testo Traduzione 18, https://teseo.unitn.it/ticontre/article/view/2418. 
    • Perissutti, A. M. (2022). Classi di verbi cechi tra semantica e sintassi. Azionalità e aspetto in un modello semantico scalare. Řím, Aracne. 
    • Perissutti, A. M. (2021). About Truth and Possible Worlds: Pavel Tichý and His Logical and Philosophical Research. Slovo a Smysl 18, 38, 111124. 
    • Perissutti, A. M. Kuri, S. (eds.) (2019). Un progetto didattico per la traduzione specializzata. Udine, Forum Editrice. 
    • Esvan, F. Perissutti A. M. Trovesi A. (2019). Grammatica ceca, Fonetica, morfologia e sintassi con esercizi e soluzioni. Milán, Hoepli. 
  • Francesco Visentin

    člen výzkumného týmu

    PhD, Professore associato, Katedra jazyků a literatur, komunikace, vzdělávání a společnosti, Univerzita v Udine 

    –kulturní geograf, vyučuje humánní geografii a geografii střední a východní Evropy; 

    –zaměřuje se na proměny vody a krajiny zejména v Itálii, Velké Británii, Nizozemsku a Španělsku a v současné době se podílí na několika projektech týkajících se kulturního dědictví, vývoje krajiny a imaginace v oblasti cestovního ruchu; 

    –účastník projektu EUWATHER a projektu JPI – Cultural Heritage Funded Project – týkajícího se reevaluace evropských menších řek a kanálů jako kulturní krajiny s University of Brighton (UK), University of Leiden (NL) a University of Girona (ES), (20152017); 

    –zajímá se o vztah umění, literatury a geografie, procesy prohlašování za kulturní dědictví a všední krajiny; 

    –důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Cavallo F. – Vallerani F. – Visentin F. (ed.) (2023). Arcipelago delle maree. Esplorare gli incerti confini della Venezia Anfibia. Benátky, Cafoscarina. 
    • Kaaristo M. – Visentin F. (2023). Absence as an affordance: thinking with(out) water on the inland waterways, Cultural Geographies, 30 (1), 87102. 
    • Visentin F. – Venturini F. (2022). River Contracts in north-east Italy: Water management or participatory processes?. The Geographical Journal, early view. DOI: https://doi.org/10.1111/geoj.12473; 
    • Cavallo F. – Vallerani F. – Visentin F. (2021). Heart of Wetness: Living, narrating, and representing ancient memories and new water rhythms in the Venetian Lagoon, Shima, 15 (1), 117. 
    • Visentin F. – Vallerani F. (eds.) (2018). Waterways and the Cultural Landscape. Londýn, Routledge. 
  • Gaia Seminara

    členka výzkumného týmu

    PhD., Professore a contratto, Katedra jazyků a literatur, komunikace, vzdělávání a sociálních studií, Univerzita v Udine a Katedra literatury, lingvistiky a komparatistiky, Univerzita Napoli L‘Orientale 

    – odbornice na literární historii, českou literární kulturu 20. století, literární kritiku, překlad; 

    – další dokončený vědecký projekt: „Kultura mimo oficiální okruhy: archivní výzkum“ [orig. název „La cultura oltre i circuiti ufficiali: una ricerca d’archivio“] (20192021, individuální výzkumný grant č. 0000002/07.01.2020, Katedra evropských, amerických a interkulturních studií, Univerzita Sapienza v Římě); 

    – důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Seminara, G. (ed., přel.) (2023, prosinec). Václav Havel. La voce per il cambiamento. Macerata, Edizioni Università di Macerata. 
    • Seminara, G. (2022). Mladí lidé a mládežnické organizace z Itálie do Československa na 1. světovém festivalu demokratické mládeže (1947). [vložený článek]. Příspěvek prezentovaný na „Mezinárodní konferenci Beyond Language 2022“: https://bl2022.epi.uj.edu.pl/; 
    • Seminara, G. (2019). Redefinování literární skutečnosti: příklad Bohumila Hrabala. Sedmihradská revue XXVIII, 7785; 
    • Seminara, G. (2018). Pár slov k italskému překladu Příliš hlučná samota. Slovo a smysl 29, 137149. 
  • Elisa Bin

    členka výzkumného týmu

    – zajímá se o současnou českou poezii, českou poezii 30. let, zvukovou/fónickou orchestraci v poezii a její analýzu podle Červenkových teorií; 

    – důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Bin, E. (ed., přel.) (2021).   Petr Hruška, Volevamo salvarci. Turín, Miraggi Edizioni. 
    • Bin, E. – Fortunato, L. (ed., přel.) [v tisku]. Jiří Orten, Quaderno azzurro, Quaderno zigrinato, Quaderno rosso. Bari, Edizionidellassenza. 

UNIVERZITA V GRANADĚ

  • Miriam Fernández-Santiago

    koordinátorka projektu

    U-CHASS: Centre for Computational Humanities and Social Sciences, Univerzita v Granadě

    PhD., vedoucí Katedry anglistiky a germanistiky, Univerzita v Granadě

  • Jiří Měsíc

    člen výzkumného týmu

    Ph.D., odborný asistent, Katedra anglické a německé filologie, Filozofická fakulta, Univerzita v Granadě 

    – odborník na anglickou a americkou literaturu a kulturu prolínající svá studia s folklorními tradicemi Pyrenejského poloostrova, zejména s náboženským původem andaluských zvyků (corridas de toros, svaté poutě, oslavy Velikonoc a jiné svátky); 

    – v letech 20182019 publikoval svůj výzkum o andaluské kultuře v Listech Filozofické fakulty Ostravské univerzity (časopis Filozofické fakulty Ostravské univerzity); 

    – překladatel z angličtiny, španělštiny a francouzštiny do češtiny; příjemce různých dotací České literární nadace na své překlady a knižní vydání; 

    – v letech 2015–2016 byl hlavním řešitelem projektu „Leonard Cohen, moderní trubadúr“ (IGA_FF_2015_007) financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro specifický univerzitní výzkum na Univerzitě Palackého v Olomouci; 

    – člen „České a slovenské asociace amerických studií“ a „Španělské asociace amerických studií“; 

    – důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Měsíc, J. (2021). Las huellas del Mesías en la corrida de toros. Revista de Estudios Taurinos, 47, 251–275. 
    • Měsíc, J. (2021). Leonard Cohen, the ‘Sufi’ Mystic. In G. Gregory, & M. Dines (Eds.), Exploring the Spiritual in Popular Music: Beatified Beats (pp. 29–47). Londýn, Bloomsbury. 
    • Měsíc, J. (2021). Gertruda Steinová: Mluvit a naslouchat (2 ed. & trans.). Praha, Éditions Fra. 
    • Měsíc, J. (2020). Leonard Cohen, the Modern Troubadour. Olomouc, Vydavatelství UP. 
    • Měsíc, J. (2020). John Pass: Větrná zvonkohra (ed. & přel.). Ostrava, Protimluv. 
  • José Alejandro Calero Díaz

    člen výzkumného týmu

    PhD; odborný asistent, Katedra řecké a slovanské filologie, Filozofická fakulta, Univerzita v Granadě 

    – specialista v oboru bohemistiky s více než dvacetiletou pedagogickou praxí v osvojování češtiny jako cizího jazyka; 

    – mezi jeho výzkumné zájmy patří vzájemný vztah mezi sémantikou a syntaxí aplikovanou v lexikografii, lexikografie výrazových variant v českém jazyce a reprezentace „metalingvistiky“ v českém jazyce; 

    – na konci roku 2012 byl hostujícím výzkumným pracovníkem na Kolumbijské univerzitě a zkoumal lingvistickou ikoničnost a lingvistický fonosymbolismus; 

    – důležité výzkumné výstupy týkající se českého jazyka: 

    • Calero, D. J. A. (2011). La Fuerza Ilocutiva Socialmente Reprochable en el Léxico. Analysis Contrastivo Checo-Español. Jazykově-kulturní kompetence a frazeologická motivace. Kapela. 
    • Calero, D. J. A. (2011.) Lexikální Šablony Role And Reference Grammar (Příspěvek k výzkumu českých sloves mluvení). Studie z Korpusové Lingvistiky. str. 166–173. 
    • Calero, D. J. A. (2012). “La valoración de lo metalingüístico a través de verbos de habla checos.” Eslavística Complutense. 12, s. 105–116. 
    • Calero, D. J. A. (2012). “Los verbos zoomorficos de habla como representacion lexica de la fuerza ilocutiva en checo.” Eslavistica Complutense. 2012. 
    • Calero, D. J. A. (2013). “La expresividad y la ironía verbální. (studio sobre la valoracion negativa en el verbo checo).“ Tonos Digital, Nº24. 

UNIVERZITA V ZÁHŘEBU

  • Matija Ivačić

    koordinátor projektu

    Dr. Sc., odborný asistent, Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta, Univerzita v Záhřebu 

    – odborník v oblasti české poválečné literatury, současné české literatury, literárního překladu, česko-chorvatských literárních vztahů; 

    – člen organizačního a programového výboru Mezinárodní vědecké konference u příležitosti 55. výročí samostatného studijního programu Český jazyk a literatura v Záhřebu (17.18. 9. 2021); 

    – člen redakční rady vědeckého časopisu Književna smotra: Časopis za svjetsku književnost; 

    – vedoucí projektu Současná česká próza II (19902000), (2022, institucionální projekt, 11-933-1024); 

    – koordinátor projektu A Game-Changing Year: Československo a Evropa v roce 1968 (20182020, program Evropa pro občany), 602011-CITIZ-1-2018-1-SK-CITIZ-REMEM, https://project.praguespring68.eu/; 

    – důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Ivačić, M. (2023). Žert před Žertem. Nad novelou Pršelo jim štěstí Jana Trefulky. In Ivačić, M. – Ivanković, K. – kos, S. – Novosad, A. – Vuković, P. (eds.) Zbornik radova s međunarodnog znanstvenog skupa povodom 55 godina samostalnog studija češkog jezika i književnosti u Zagrebu. Záhřeb, FF Press, 3749. 
    • Ivačić, M. (2021). On Milan Kundera – In a Problematic Manner (On Jan Novák’s Book Milan Kundera. Český život a doba, Argo & Paseka, Praha 2020). Umjetnost riječi LXV, 34, 277282. 
    • Ivačić, M. (2020). Naracija u službi zamagljivanja: Zgoda policijskog prefekta Ladislava Fuksa. Književna smotra LII, 198 (4), 7582. 
    • Ivačić, M. (2020). Češka kriminalistička proza 1958–1969: refleksija, reprezentacija. Záhřeb, Hrvatska sveučilišna naklada. 
    • Ivačić, M. (2020). Prague Spring in Croatian Daily Newspapers and Newspapers and Testimonies from Northwestern Croatia. In Matejko, L. – Ivančík, M. (eds.) Narratives of Remembrance. 1968: the Past Present and the Present Past. Proceedings of the international symposium „Culture of Remembrance and Remembrance of Culture“ held in Forlì on 14th–15th of November 2019. Bratislava, Comenius University in Bratislava, Bratislava, 104–117. 
  • Suzana Kos

    členka výzkumného týmu

    Dr. Sc., izvanredna profesorica, Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta, Univerzita v Záhřebu 

    – odbornice v oblasti současné české literatury, feministické/genderové literární kritiky, české populární literatury, české literatury 19. století; 

    – účastnice projektu A Game-Changing Year: Československo a Evropa v roce 1968 (20182020, program Evropa pro občany), 602011-CITIZ-1-2018-1-SK-CITIZ-REMEM, https://project.praguespring68.eu/; 

    – hlavní organizátorka první chorvatské konference bohemistiky, připomínající 55 let samostatného studijního programu Český jazyk a literatura na Univerzitě v Záhřebu (2021); 

    – důležité výzkumné výstupy za posledních 5 let: 

    • Kos, S. (2021). Ženski identiteti u tranziciji: češke autorice na prijelazu u 21 stoljeće, Záhřeb, Hrvatska sveučilišna naklada. 
    • Kos, S. (2020). Život na margini – stranac/Drugi u prozama Petre Hůlove. Književna smotra 198 (4), 95102. 
    • Kos, S. (2019). Dětská realita v prózách Petry Soukupové. Słowiańszczyzna dawniej i dziś – język, literatura, kultura. Monografia ze studiów slawistycznych IV / Kołodziej, Agnieszka, Tyszkowskiej-Kasprzak, Elżbieta, Ślawskiej, Magdalena, Ursulenko, Anna (ur.). Wroclaw: Oficyna Wydawnicza ATUT – Wrocławskie Wydawnictwo Oświatowe, 411416. 
    • Kos, S. – Željeznjak, A. (2018). Tradicionalne i netradicionalne ženske uloge u romanu Krakatit Karela Čapeka. Književna smotra 187 (1), 53–61. 
  • Nives Ratković

    členka výzkumného týmu

    juniorní pracovník


MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA V BRNĚ

Kontaktujte nás

    Research into representations of intercultural contacts 
    in Czech 
    travelogue texts from the Mediterranean up to 1918, using digital humanities. 
    2022-1-CZ01-KA220-HED-000085765